STÁLÍ ČLENOVÉ

ALICE KOUBOVÁ

Doc. RNDr. Mgr. Alice Koubová PhD., PhD. vystudovala matematiku na Karlově Universitě v Praze a Filosofii na Université Paris X, Université de Geneve a Karlově Universitě. Jako vědecká pracovnice Filosofického ústavu Akademie věd se orientuje především na témata performance, performativity, expresivity, (mezi)tělesnosti, identity, sociality, etiky a metodologie v rámci filosofie performance, uměleckého výzkumu a aplikované filosofie. Dlouhodobě vyučuje na Akademii múzických umění v Praze a dalších uměleckých školách v Čechách i ve světě a je členkou vedení mezinárodní platformy Performance Philosophy. Je rovněž koordinátorkou programu Strategie AV 21 Formy a funkce komunikace, který zastřešuje spolupráci dvanácti ústavu Akademie věd na dané téma.
      Svůj výzkum rozvíjí ve spolupráci mnoha českými i zahraničními institucemi, např. Philosophy on Stage, Vídeň; Mbody. Research in Media, Somatics, Dance and Philosophy, Freiburg; Soundcheck Philosophy, Halle; TEAK, Helsinki; Zentrum für Performance Studies, Universität Bremen; Theatre Academy Malmö, Lund University; Janáčkova akademie múzických umění, Brno. Podílí se rovněž na projektech s českými divadly a uměleckými institucemi (Národní Divadlo, Bazaar festival, TANTE HORSE, Palác Akropolis, Studio Alta, Alfréd ve Dvoře, Divadelní ústav, SNG Bratislava), a to především formou přípravy a vedení veřejných diskuzí na politicko-umělecká témata, dramaturgie a poskytování zpětné vazby. 
      Kromě svých aktivit na pomezí filosofie a umění je Alice Koubová rovněž členkou řešitelského týmu projektů „Za fenomenologii sociality“ (GAČR) a „Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě“ (TAČR), kde přispívá ke zkoumání velké šíře uplatnění filosofie ve veřejném prostoru a při hledání odpovědí na současné společenské otázky. Je autorkou knih Myslet z druhého místa (NAMU, 2019), Self-Identity and Powerlessness (Brill, 2013), Mimo princip identity (Filosofia, 2007) a dalších knih a odborných článků v mezinárodních časopisech a nakladatelstvích. Je držitelkou ceny Předsedkyně AVČR za popularizci (2019), prémie Otto Wichterle (2014), ceny Libellus Primus (2008) a ceny Josefa Hlávky (2000).

Download

prof. Karel Novotný, M.A., Ph.D, DSc.

Vystudoval obor Filosofie - Fyzika na Filozofické a Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a magisterský obor Filosofie - Politická věda na Katholische Universität Eichstätt v Německu. Doktorské studium absolvoval na Université Paris XII - Créteil en cotutelle, obhájil na FF UK v r. 2003 na FF UK. V r. 2012 získal titul docent na FF Univerzity Palackého v Olomouci a jako pracovník FLÚ AV ČR získal v r. 2016 titul Doktor věd. V listopadu 2019 byl jmenován profesorem filosofie na Univerzitě Karlově.

Je autorem šesti monografií, (spolu-)editorem patnácti kolektivních monografií, včetně dvou edic pramenů (Patočka, Landgrebe) a jedné antologie. Publikoval na 70 článků a kapitol, je autorem několika překladů (Kant, Husserl, Henry, Richir a jiné).

Petr Kouba vystudoval filosofii na FF UK, kde pak pokračoval v doktorském studiu. Během doktorského studia absolvoval studijní pobyty na Universität Zürich (2000-2001), Duquesne University v Pittsburghu (2001-2002) a Université de Lausanne (2003-2004). Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově universitě. V letech 2006 - 2016 vyučoval na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy. Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie (2006, 2012 vyšla německy, 2015 anglicky) a Margins of Phenomenology (2016) a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure. Language as an Open System (2007), Medicína v kontextu západního myšlení (2008) a Franz Kafka: Minority Report (2010).

JOSEF FULKA

 
CRISTINA VENDRA
'

Dr. Maria Cristina Clorinda Vendra je členkou Centre d’Étude des Mouvements Sociaux (CEMS) na École des Hautes Études en Sciences Sociales (EHESS) v Paříží a od ledna 2020 působí na Filozofickém ústavu AV ČR  jako hostující post-doktorandka. Doktorský titul získala v roce 2019 za práci věnovanou sociálnímu myšlení P. Ricoeura. Aktivně se účastní činnosti Ricouerova fondu a má na starosti správu sociálních médií v Society for Ricoeur Studies. Zúčastnila se mnoha mezinárodních konferencí a seminářů v Evropě (Paříž, Toulouse, Lisabon, Barcelona, Krakow, Antwerpy), ve Spojených státech (Los Angeles, Boston, Chicago) a v Kanadě (Montreal, Toronto). Publikovala kapitoly v kolektivních monografiích o Ricouerovi (Ricœur and the Lived Body, Lanham: Lexington Books, 2020; The Ambiguity of Justice: New Perspectives on Paul Ricœur’s Approach to Justice, Boston/Leiden: Brill, 2020) a několik článků v mezinárodních časopisech. Během svého působení ve Francii organizovla několik workshopů věnovaných Ricouerově filosofii. Ve svém post-doktorandském projektu se zabývá výzkumem kolektivní paměti a jejího přenosu. Teoreticky se tento projekt opírá o Patočkovo fenomenologické pojetí dějinnosti a o Ricouerovu hermeneutickou fenomenologii.

MARTIN RITTER

Doc. Michael Hauser, Ph.D. (1972) vystudoval obor filosofie na Filozofické fakultě UK. Od roku 1998 působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a od roku 2003 přednáší na Pedagogické fakultě UK. V letech 2006-2009 byl řešitelem juniorského grantu GA AV ČR  „Negativní humanismus". Je zakladatelem občanského sdružení SOK, které na interdisciplinárním základě rozvíjí sociálně kritické myšlení. Publikuje v Salonu – literární příloze deníku Právo, Literárních novinách, A2, Hostu, Deníku Referendum, Alarmu. Věnuje se též překladatelské činnosti. Přeložil mj. knihu Slavoje Žižka, Nepolapitelný subjekt a spolu s M.Váňou Adornovu-Horkheimerovu Dialektiku osvícenství. Vedle práce vědecké a pedagogické vyvíjí také činnost popularizační. Přednáší pro širokou veřejnost v ČR, na Slovensku, v Polsku, účastní se diskusí v médiích.
Je autorem knih Adorno: moderna a negativita,  Prolegomena k filosofii současnosti. Humanismus nestačí. Rozhovor se Slavojem Žižkem nebo Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu.

V letech 2017 - 2019 byl hlavní řešitelem grantu GAČR "Jednota a mnohost v současném myšlení", jehož cílem bylo teoreticky uchopit pojem jednoty a mnohosti, který vzniká v teoriích po konci postmodernismu a z tohoto hlediska interpretovat prolínání postmodernistických a premodernistických motivů v teologii radikální ortodoxie (John Milbank). Na projektu spolupracoval s Jakubem Ortem a Joe Feinbergem (Oddělení moderní české filosofie FLÚ AV ČR).
Od roku 2020 je předsedou oborové rady doktorských studií Filozofie výchovy a vzdělávání na Pedagogické fakultě UK. Doktorské studium se uskutečňuje ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR.

JAN BIERHANZL

Jan Bierhanzl je vědeckým pracovníkem v Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR a odborným asistentem pro obor francouzská filosofie v Komunikativním modulu na FHS UK. Ve své badatelské činnosti se zaměřuje především na následující oblasti: současná francouzská filosofie, Emmanuel Levinas, etika a politika, estetika. Napsal mimo jiné monografii La rupture du sens. Corps, langage et non-sens dans la pensée d'Emmanuel Levinas. V roce 2015 získal Prémii Otto Wichterleho za mimořádný vědecký výkon mladých badatelů do 35 let. V roce 2019 získal Fullbrightovo stipendium na Pennsylvania State University.

(1977) Vystudoval filosofii na FFUK v Praze, kde obhájil také svou dizertaci k teorii soudu u Brentana, Meinonga a Husserla. Věnuje se výzkumu historických základů a kontextu vzniku Husserlovy fenomenologie zejména ve vztahu k filosofii Franze Brentana a jeho žáků (Marty, Twardowski, Meinong, Kraus, Ehrenfels). Další oblastí jeho zájmu je na jedné straně empirická filosofie Davida Huma, na straně druhé pak racionalistická filosofie Bernarda Bolzana. Myšlenkový přínos těchto autorů se snaží prostředkovat současnému diskurzu fenomenologie a filosofie mysli tak, aby se odhalily některé jeho základní předpoklady a přehlédnuté možnosti jeho dalšího rozvoje. V překladech a komentářích ho také prostředkuje širší odborné veřejnosti.

Curriculum Vitae in English: 

Download

PETR PRÁŠEK

 Dr. Petr Prášek působí na Oddělení současné kontinentální filosofie AV ČR jako postdoktorandský pracovník. Doktorský titul získal v roce 2019 na Université Paris 1, Panthéon-Sorbonne a na Univerzitě Karlově v Praze (školitelé: prof. R. Barbaras, prof. M. Petříček). Jeho disertační práce, Le devenir-autre de l’existence. Essai sur la phénoménologie contemporaine, byla rektorem Univerzity Karlovy v roce 2020 oceněna Bolzanovou cenou. Její přepracovaná verze vyšla v roce 2023 v nakladatelství Hermann.

Mezi jeho další publikace patří zejména monografie věnovaná filosofii Gillesa Deleuze (Člověk v šíleném dění světa: Filosofie Gillesa Deleuze, Praha, 2018) a řada článků o současné francouzské fenomenologii. Všechny tyto texty se zabývají analýzou dění lidské existence. Ve svém současném projektu P. Prášek své bádání rozšiřuje a soustředí se na etické implikace dynamických popisů existence: výsledky bádání současné fenomenologie ve Francii se pokouší aplikovat na aktuální problémy, jako jsou ekologické otázky.

 



Robin Rollinger se zabývá fenomenologií a rakouskou filosofií. Kromě toho publikuje v oblasti logiky a psychologie 19. století. Mezi jeho významné publikace patří Husserl's Position in the School of Brentano (1999) a Austrian Phenomenology (2008). Je autorem mnoha časopiseckých článků a editorem dvou svazků sebraných spisů E. Husserla (Husserliana).

R. Rollinger: CV and publikace

 
IVAN GUTIERREZ

Ivan Gutierrez se narodil v USA a vyrůstal v USA, v Kolumbii a v Mexiku. Vystudoval filosofii v State University of New York at Binghamton, University of Wisconsin–Madison a v Praze a na FF UK, kde získal PhD za práci na téma vtělenost ve vztahu k novým technologiím. Od ledna 2020 působí v Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR jako spoluřešitl grantu Fenomenologická zkoumání zvukového prostředí. Kromě toho vyučuje filosofii na na Anglo-American University v Praze. ntenzivně se věnuje také překladatelské činnosti.